První zmínka o obci je z roku 1318. Martěnice leží směrem jihovýchodně od Jenišovic. Martinice byly dříve osadou patřící k Jenišovicím a dnes je její místní částí. Bydlí zde 60 obyvatel v 21 domech. Martinice byly zčásti příslušenstvím panství hradu Rychemburku – a to ve 14. – 16. století. Na statku seděl v roce 1390 Ješek z Popovce (+ 1409). V roce 1411 je získali Jan a Vilém bratři z Chlumu. Od té doby patřily Martinice z části ke Košumberku a celé od roku 1450, kdy Diviš z Chlumu koupil od Michala z Přerostlého jeden z martinických dvorů. V roce 1694 společně s Roubovicí byly Martinice koupeny Libštejnskými z Kolovrat a připojeny ke Chroustovicím. Městečko Chroustovice se zámkem a 22 vesnicemi koupil v roce 1721 španělský šlechtic Jeroným Capece de Rofrano. Jeho dcera Marie Terezie se v roce 1736 vdala za Leopolda hraběte Kinského. Filip Kinský prodal panství v roce 1823 Karlu Alexandrovi knížeti z Thurn-Taxisu. Martinice pak sdílely osudy shodné jako Jenišovice.
 

 

nahoru