První písemná zmínka
je z r. 1167, obec tvoří větší hospodářské usedlosti, opravené a vybudované
rod. domky a přilehlé návsi s požární nádrží. Severně od obce je vybudován areál
VEMA a.s. Chrudim - živočišné středisko, dále se v obci nachází firma Ecolor. V
současné době zde trvale bydlí 55 obyvatel v 43 domech. Několik domů je
rekreačních.V těchto obcích je vybudován veř. vodovod, kanalizace, veřej.
osvětlení a rozhlas a jsou plynofikovány.
Historie
Zalažany se připomínají v roce 1167 listině krále Vladislava I. (jako kníže
český Vladislav II.), kterou daruje premonstrátské kanonii při kostele Panny
Marie v Litomyšli některé vsi a půdu a připomíná darování jeho otce Vladislava
I. role v Zalažanech jeho dvornímu šaškovi (žertéři) Dobretovi. Část vsi patřila
v roce 1470 k Domanicím (viz Štěnec), 1509 k Jestřibci a k němu v roce 1543 jako
ves celá. Tehdy držel Jestříbec Bernard Jestříbský z Rýzmburka, ale ten vše
prodal v roce 1545 městu Vysoké Mýto. Město bylo za účast v protihabsburském
povstání pokutováno ztrátou majetku. Českou komorou byla ves Zalašany v roce
1569 prodána Janovi Jakšovi z Tisové. Ves patřila od 17. století do roku 1850 ke
Chrasti. Chrast držela v roce 1601 Markéta Trčková z Lípy (+ 1632), vdova po
Václavovi Berkovi z Dubé a na Rychmburce. Podruhé se vdala za Ferdinanda z
Donína a nakonec za Jiřího z Talmberka. Chrast dědil vnuk Matyáš František Berka
z Dubé, který v roce 1644 zemřel bez dědiců. K dědictví se dostala Johanka
Trčková z Lípy manželka Jana Viléma ze Švamberka, který v roce 1650 koupil od
manželky panství Chrast. To přešlo na jejich dceru Annu Eusebii, která se vdala
za Linharta Oldřicha hraběte z Harrachu a panství Chrast prodala Arnoštovi
Albrechtovi hraběti z Harrachu, pražskému arcibiskupovi. V roce 1660 daroval
Chrast nově založenému biskupství v Hradci Králové a při něm zůstal až do roku
1850 a zámek byl užíván královéhradeckými biskupy až do roku 1950.